přejít na hlavní menu

Jak se daří našim studentům v USA?

Čestmír, Alaska

  

Zdravím vás z Aljašky,
jmenuji se Čestmír a měl jsem obrovské štěstí, protože jsem dostal příležitost studovat na střední škole v Chugiaku na Aljašce. Mám skvělou rodinu, která má stejné zájmy jako já, tak jsem k nim krásně zapadl. Mají pět dětí. To je tady, ale normální jeden můj učitel má dokonce 13 sourozenců. Tak je to doma občas trochu rušné, ale všichni jsou super a alespoň se tu nenudím. Jsou velmi aktivní. Kdykoliv máme volno, tak jdeme něco podniknout do přírody. Byli jsme již dvakrát kempovat a jednou to bylo s tátou a bráchou, a ještě s mým kamarádem exchange studentem z Belgie. Byl to čtyřdenní výlet po krásné stezce s výhledem na nejvyšší horu USA Denali. Bohužel jsme neměli nejlepší počasí, ale i tak to bylo super. Byli jsme i dvakrát raftovat a s tátou se chytáme na skialpy. Stalo se mi tu již několik zajímavých příhod. Například jsme šli s tátou večer na výlet, podívat se na západ slunce a když jsme potom šli zpět po tmě, tak jsme viděli medvěda asi deset metrů od cesty. Byl to opravdu zážitek. Začíná tu již zima. Na horách napadlo spoustu sněhu a do konce října čekají sníh všude. Už se těším až budeme jezdit lyžovat.

Se školou nemám více méně problém a baví mě. Moje předměty jsou matematika, forenzní věda, raketové sporty, studium Aljašky, keramika a angličtina. A nejvíce mě baví keramika a studium Aljašky. Líbí se mi zde přístup učitelů ke studentům. Jsou přátelští a se studenty se baví jako s přáteli. Přijde mi, že se tady všichni se všema znají. Studenti je zase naopak respektují a snaží se v hodinách něco naučit.

  

Na začátku roku jsem dělal cross country running, kde jsem poznal spoustu lidí a kamarádů. Bylo to opravdu náročné. Každý den jsme měli trénink a každou sobotu závod na 5 kilometrů, kde byla vždy skvělá atmosféra. Lidi si navzájem fandili a s kamarády jsme se vždy snažili vymyslet nejlepší taktiku, abychom zaběhli co nejlepší čas. Byla tam skvělá parta lidí a každý pátek před závodem jsme měli týmovou večeři, kam každý přinesl nějaké jídlo a každý si potom mohl dát co chtěl. V zimně bych chtěl běžkovat. Je to tu velmi populární školní sport. Všichni o tom teď všude mluví a přijde mi, že tam bude chodit půlka školy.

Svůj pobyt si opravdu užívám a už teď se netěším na to, až budu muset jet domů.

S pozdravem
Čestmír, Aljaška

 

Vítek, Minnesota

  

Dobrý den,
Jsem v Hibbingu (Minnesotě) již více než 2 měsíce a nemůžu si to vynachválit. S rodinou jsem si výborně sedl. Jsou sportovně zaměření stejně jako já, takže si opravdu rozumíme. Zatím tady hraju fotbal i hokej. Dva tréninky denně a školu není zrovna lehké skloubit, ale je to výzva kvůli které jsem tady.

Co se týče školy, tak jsem nikdy nevěřil tomu, že někdy můžu vstát z postele s touhou jít do školy. Přístup učitelů mě tu naprosto dojal. Pochválí mě, když se na něco zeptám, když něčemu nerozumím, neváhají mi to vysvětlovat do doby dokud to nepochopím. Když musím opustit školu dříve z důvodu zápasu, tak mi popřejou hodně štěstí, dají mi látku co si mám dodělat a zeptají se, kdy hrajeme na domácím hřišti z důvodu, že nás přijdou povzbudit.

  

Všem ostatním studentům doporučuji, aby hráli nějaký sport či dělali nějakou jinou společenskou aktivitu. Fotbalová sezóna nám začala dříve než škola, takže jsem si našel spoustu nových kamarádů, kteří byli mou pomocnou rukou v prvních dnech ve škole. Kromě toho tady každý sportem žije, když jsem dal v 1. zápase sezóny gól, poté jsem na školní chodbě přijímal gratulace od lidí, které jsem v životě neviděl. Je to super, že všichni chodí povzbuzovat ostatní, nebyl jsem na zápase, kde bylo méně než 200 lidí. Kromě toho tady byla akce “homecoming”. Jednoduše každý den se chodí oblečený podle nějakého tématu. V pátek pak bylo zakončení v auditoriu. Hrála zde kapela, roztleskávačky tančily a kapitáni jednotlivých sportů měli proslov. O tom mi ale nikdo neřekl, takže jsem musel jakožto kapitán fotbalového týmu před 1500 lidmi improvizovat.

  

Hokejová sezóna tady začala teprve před týdnem, takže nemám k dispozici tolik fotek. Nicméně jich příkladám pár + odkaz na televizní přenos našeho prvního zápasu. Kromě toho posílám také pár fotek z fotbalové rozlučky. V hokeji máme hodně mladý tým a vypadá to, že většina týmů je na tom o dost lépe. Snad se jejich výkonům během sezóny přiblížíme. Co se týče zázemí, tak je to úplně na jiném levelu než u nás. Máme krásnou šatnu včetně televize, XBOXU a jiných vymožeností, dostali jsme týmové tašky, když jedeme na výjezd, dostáváme v autobuse vždy spoustu jídla a pití a vše hradí škola. Díky tomu se od nás také hodně očekává, takže máme tréninky 2-3 hodiny denně na ledě a je na nás celkem vysoký tlak. Já si to fakt užívám. Tohle město hokejem žije a když se na vás přijde podívat 500 lidí a přenos zápasu jde do televize, to se pak hraje úplně jinak. Tady je odkaz na náš první zápas: https://m.youtube.com/watch?v=cmoxE_pTCBY.

Posílám Vám fotky a děkuji za veškerou pomoc se zařizováním.

S přáním pěkného dne
Vítek, Minnesota

Klára, Tennessee

   

Ahoj, jmenuju se Klára a momentálně jsem již třetí měsíc na školní rok na střední škole v Tennessee. Má hostitelská rodina je úžasná a krásně ke mně pasuje. Mám zde tři mladší “sourozence” a pětiletá Claire je jako mé malé já. Chodím na Central High School v městečku Columbia a jelikož má tato škola takzvaný “Block system”, suduji každý semestr jen čtyři předměty. Každý den máme stejný rozvrh, skládající se ze čtyř bloků (90min). Nyní to pro mě je Anatomy & Physiology (biologie člověka), Marketing & Management, Precalculus (matematika) a American History. Druhý semestr pak budu mít ACT Prep (předmět povinný pro všechny třeťáky, připravující je na povinnou všeobecnou zkoušku v následujícím ročníku), angličtinu, zpěv a výtvarku. Předměty zatím zvládám dobře a s ničím nemám problémy, škola není náročná a učitelé jsou skvělí a vychází mi vstříc. Ohledně angličtiny jsem až překvapená jak bezproblémové všechno je, všemu rozumím a vyjadřování také bez problémů.

  

Již od příjezdu jsem součástí hned tří Cheerleadingových týmů. Jeden je školní Football Sideline (roztleskávačky jak je známe z většiny filmů), dále pak školní Comp-soutěžní tým a jsem také členkou Allstarového týmu Premier Athletics Columbia. Díky těmto týmům jsem měla spoustu přátel ještě před samotným začátkem školního roku a myslím, že mi to dost věcí usnadnilo. Se Sideline týmem roztleskáváme každý pátek na fotbalových zápasech našeho školního týmu a ta atmosféra je nepopsatelná. Za pár týdnů nás čeká první soutěž s Comp týmem a pokud se nám bude v sezóně dařit, můžeme dostat nominaci na Nationals, které se koná na Floridě. S holkama z Allstar týmu jsme se také zúčastnily “Princess Mud Run” - překážkový běh na pět kilometrů a všechny jsme si to moc užily. Tréninky mám téměř každý den, v pátek pak fotbalové zápasy a v soboty dopoledne dobrovolně pomáhám u nás v tělocvičně se Special-needs týmem. Řeknu vám, že lidi nadšenější z toho, že se mohou hýbat, jsem ještě neviděla. Mít tréninky takto často mi vůbec nevadí, vyhovuje mi to a i když je to občas náročné, jsem ráda, že můžu dělat sport, který miluji v zemi kde vznikl (to tedy hlavně díky mé Host-Mom, která jako cheerleader vyrůstala a nyní je trenérkou).

Zbytek víkendu pak trávíme většinou odpočinkem, návštěvami rodinných příbuzných, nebo jinými “klidnými” aktivitami. Právě začínám třetí měsíc, takže mám ještě většinu zážitků před sebou, ale vím, že to bude nezapomenutelná zkušenost a budu odsud odjíždět se spoustou krásných vzpomínek. Ze začátku pro mě bylo těžké rozhodnout se, jestli do toho jít, ale rozhodně nelituju, že jsem se rozhodla odjet a už se moc těším, co dalšího tady zažiju… (:

Klára, Tennessee

 

Bára, Michigan

  

Ahoj, já jsem Bára. Byla jsem jeden rok v Americe ve městě Jenison v Michiganu. Přijela jsem do USA o jeden měsíc dříve, protože jsem se přihlásila do místního Marching bandu a musela jsem s nimi jet na letní kemp. Ze začátku mi trvalo než jsem si zvykla na jejich režim. Hned mě zabavili a nenechali mi ani chvilku, abych se mohla nudit. Každý víkend jsme jezdili na chatu, kde byli další rodinní příbuzní a přes týden jsem měla Marching band. Mají tady o hodně přísnější režim než v Česku. Po prvním týdnu v Marching bandu jsem si říkala, že s tím skončím, že je to pro mě moc náročné, ale všichni mi říkali, že první týdny jsou náročné pro každého. Nakonec jsem strašně moc ráda, že jsem zůstala. Ano první týdny byly velmi těžké, ale na konec to byla “fun part”, jak to nazvali. Moje první vystoupení, můj první fotbalový zápas, moje první soutěž a na konci sezony mistrovství.

  

Na začátku se v Marching bandu velmi tvrdě pracovalo na zvuku, pochodu, choreografii a dalších detailech. Na konci Marching bandové sezóny jsme jeli na dvě velké soutěže - Michigan Competition Band Association a Marching Band of America. Když jsme přijížděli ze soutěže všech Marching bandů z Michiganu, v Jenisnu nás výtaly davy lidí s eskortou policistů, záchrankou a rodiči všude kolem. Přijeli jsme totiž jako vítězný band v Michiganu.

Moje škola Jenison High School nebyla zrovna největší, ale rozhodně je slavná jejími aktivitami: fotbal, basketbal, marching band, orchestra a další. Ve škole probíhalo vše v pohodě, spolužáci i učitelé mi se vším pomáhali. Nejtěžší pro mě byly domácí úkoly. Ty mi trvaly déle, ale pomáhala mi s nimi rodina. Škola nabízí hodně různých výtvarných předmětů jako třeba uvedení do výtvarky, grafický design, kreslení, malování atd. Také tady mají na výběr orchestry nebo kapely, které jsou coučástí výuky. To bylo příjemné rozptýlení od všeho učiva. Skvělé bylo, na rozdíl od školy v Česku, že si lze zvolit všechny předměty, dle zájmu studenta.

Většina studentů navštěvuje nějakou mimoškolní aktivitu, například účinkování v bandu, vystupování v divadle nebo pomáhání v zákulisí. V nabídce školy jsou také různé kluby například: fyzikální, chemický, výtvarný a další. Samozřejmě je v nabídce také spousta sportů, které mají tréninky každý den po škole. Většina studentů se účastní buď sportu, umění nebo kroužku, je tam zábava a poznáš tam spoustu studentů. Hodně věcí je jenom na nějakou sezónu zimní, jarní a letní. 

Se školou jsme byli na třídním výletě a podívat se na výtvarnou výstavu, na kterou může poslat své umělecké dílo kdokoli z celého Světa. Také jsem byla s mou rodinou navštívit město Chicago. Strašně moc jsem se tam chtěla podívat, až se mi moje přání splnilo. Je to úžasné město, na jedné straně, dole v ulicích se zdá velmi malé, ale útulné. Ale když si člověk vystojí hodinovou frontu na nejvyšší budovu v Chicagu se skeněným výklenkem, tak se všechno zdá strašně veliký.

Celkově jsem si pobyt v USA velmi užila.

Bára, Michigan

 

Lucka, Illinois

  
Dobrý den, budou to již 3 měsíce, co jsem se vydala studovat za velkou louži. Zažívám tu ty nejkrásnější chvilky mého života na americké škole, v hostitelské rodině s výměnnou studentkou Cindy z Taiwanu a ostatními studenty jak z Ameriky, tak exchange. Každý den v našem městečku St Charles, nedaleko Chicaga, je něčím vyjímečný a nezapomenutelný. To především proto, že si to tu naplno užívám. V rodině jsem maximálně spokojená. Rodina má farmu, tak jim pomáhám a jezdím na koni jako doma.

Zápis ve škole proběhl výborně, studuji poslední ročník (12.) a byla mi povolena americká “maturita” - mám povinnou historii, angličtinu (mohla jsem si vybrat, jestli chci literaturu, gramatiku nebo konverzaci) a jednu vědu (biologie, chemie nebo fyzika). Co se týká angličtiny, zatím nemám sebemenší problém. 

  

Jsem strašně ráda, že jsem do tohoto šla. Kdybyste měl nějakého zájemce o studium v USA, co je nerozhodný, můžete mu dát kontakt na mě, ráda se s ním o vše podělím - o to, co se muselo zařídit před odletem, jak s rodinou komunikovat a jak zapadnout :-). Děkuji rodičům za věskerou podporu, mé cestovní agentuře za zprostředkování těch nejlepších služeb (Jaroslav Tykal, STUDYLINE) a hostitelské rodině.

Zdravím vás,
Lucka ze St Charles, Illinois.

   

Zdravím Vás podruhé z USA,

První semestr mám již úspěšně ukončený, a tak bych vám ráda sdělila, jak jsem vše zvládala. Ve druhém semestru studuju tyto předměty: Modern American History, English Creative Writing & Lit, P.E., Civics in America a jedna věda - vybrala jsem si fyziku. Dále jsem si zvolila Culinary Art a Algebra 2. Nejtěžší pro mě byl a stále je předmět Modern American History. Učivo se dalo zvládnout, ač jsem se ze začátku obávala. Většina výuky je tvořena diskuzí na dané téma a následuje pracování s textem či vyplňování pracovních listů. Velkou část semestrální známky tvoří domácí úkoly, které jsou téměř každý den, ale nezaberou většinou déle než jednu hodinu denně.

  

Bydlím na rodinné farmě nedaleko Chicaga spolu s exchange studentkou Cindy z Taiwanu. Mými hostitelskými rodiči jsou manželé téměř v důchodovém věku, kteří chtěli trošku rozveselit jejich tichý a prázdný dům. V říjnu jsem zažila nezapomenutelnou americkou svatbu, kterou jsem si moc užila. Jako všichni ostatní studenti jsem se také účastnila Homecomingu, který jsem si představovala jako ples, ale byla to spíše diskotéka. Velice populární americký svátek Thanksgiving jsme slavili společně s ostatními členy rodiny ve státě Kentucky & Ohio. O vánočních svátcích jsme měli několik návštěv a konec roku jsem oslavila se Cindy a exchange studentkou z Německa.

Z USA zdraví,
Lucka

 
Anna, Michigan

  

Dobrý den! Posílám pozdravy a par fotografií z pobytu na střední škole v USA, který si nemohu vynachválit. S vybranou rodinou si skvěle sedím, navštívila jsem již spoustu míst v Michiganu a plánujeme cestu do Chicaga a někam do tepla - na Floridu nebo do Kalifornie. Jsem ve školním cheerleadingovem klubu, chodím na každodenní tréninky a v páteční večery roztleskávám na domácích zápasech. Pobyt je poměrně náročný, ale užívám si každou jeho chvilku, protože jestli čas strávený na dovolené letí rychle, tak tady snad ještě rychleji. Již teď mohu říct, že odletět bylo to nejtěžší, ale zároveň nejlepší rozhodnutí mého života.

Krásně jsem tu zapadla a už teď vím, ze opouštět se mi to bude v červnu velmi těžce. Účastním se mnoha parádních aktivit, které moje rodina organizuje. Dost času mi zabere roztleskávání, kterému věnuji minimálně 6 - 14 hodin týdně (zaleží na počtu zápasů). Na stesk ani nemám čas :D. Halloween a Thanksgiving byla paráda! U nás bylo díkuvzdání hned 2x, takže dvojitá zábava. Nedokážu říct, který svátek jsem si užila více, jestli hromady vynikajícího jídla nebo oblíbených sladkostí? Oba bych rovnou zavedla v CR :-).

  

Ve městě je už také všude úžasná vánoční atmosféra, Američane prostě Vánoce slavit umí. Chrismas dance ve škole a včerejší rodinné tradiční zdobení vánočních sušenek mluví za vše a to je teprve začátek prosince. Už jen vydržet do Vánoc, které moje host mamka pečlivé tají, abych se náhodou nedozvěděla, jaké dárečky jsou pro mě nachystané. Vím jen o dárku od mojí české rodiny - školní varsity bunda, která mi bude můj úžasný rok připomínat snad už navždycky. To se mi už několik let nestalo, většinou se rodiče ptají, co chceme, takže letos bude překvapení. Doufám, že ostatní budou mít radost z dárků, které mám pro ně připravené já, protože vybrat to "ono" mi přišlo velice těžké.

Přestože je to někdy velmi náročné, tak mohu s klidným srdcem říct, ze si žiju svůj sen. Stojí to za to a pokud jsou prostředky a odvaha, rozhodně doporučuji na 100 %! Nemůžu ani říct, jak moc jsem vděčná rodičům, Studyline a host rodině, že tu mohu být. Děkuji moc za zprostředkování pobytu, protože každá minuta strávená přípravou za to stála a já odlétala perfektně připravená. Rozhodně Vás mohu s klidem všude doporučit.

Moc pozdravuji,
Anna, Michigan

 

Václava, Florida

  

Zdravím vás,
v Americe navštěvuji Pedro Menendez High school, která má dva tisíce studentů. Kamarády pro mě nebylo těžké najít, protože jsou velice vstřícní a nemají problém pomoci i přes malé jazykové bariery. Na škole jsem byla zařazena do jedenáctého ročníku, ačkoliv mým věkem spadám do dvanáctého. Na škole je pravidlo, že všichni Exchange studenti jsou v jednom ročníku. Oba semestry jsem měla stejné předměty:  angličtinu, americkou historii, mořské vědy, matematiku, tělocvik, 3 D art a band. Těžší byly angličtina, matematika, historie a mořské vědy, ostatní byly jednoduché. Rozdíl oproti Česku je, že každý den je stejný rozvrh, takže každý den máme stejné předměty.

Za mimoškolní aktivity jsem si zvolila basketball, ale na výběr je zde mnoho sportů, které organizuje škola. Můžete si ale vybrat i jiné aktivity než sport, jako například marching band, tvořivé psaní, literární a dramatický kroužek. Mimo školu jsou hodně rozšířené aktivity, které pořádají jednotlivé církve.

  

Co se týče rodiny, měla jsem štěstí. Nikdy jsem s ní neměla problém a se všemi členy vycházela velmi dobře. Mezi mé nové oblíbené svátky patří Halloween a Thanksgiving, které jsem zažila poprvé v životě. Na Vánoce přijeli všichni členové rodiny a prožili jsme je doma a na pláži :-).  Pobyt hodnotím velmi pozitivně, velký podíl na tom měl výběr skvělé rodiny. Nejtěžší bylo překonat první měsíc ve škole kvůli jazyku a neznámému prostředí. Ale vždycky se našel někdo, kdo mi pomohl.

S pozdravem,

Václava, Florida

 

Matyáš, Indiana

  
Dobrý den,
zdravím Vás z LaCrosse, města s přibližně 600 obyvately. Je to úplně jiný svět než Brno, ale hrozně se mi tady líbí. Myslím si, že bych nemohl být více spokojený. Co se mi na LaCrosse libí nejvíce, je ta komunita. Téměř všichni se znají, to se dalo asi čekat v tak malém městě, podporují se a navštěvují jeden druhého. Byl jsem překvapený, že jsem se po tolika letech i těšil do školy. Přibližně týden před začátkem školy jsem začal trénovat s cross country týmem, takže už jsem znal některé své spolužáky, ale první školní den byl pro mě ten velký den. Těšil jsem se až všechny poznám. Trochu jsem se bál, že se se mnou nebudou chtít bavit, ale brzo jsem zjistil, že to je opravdu něco, co se vám v tak malém městě nestane. Všichni byli hrozně zvědaví, jak studenti, tak učitelé i rodiče. S cross country týmem jsme se kvalifikovali do Regionals, dále jsme ale nepostoupili. Přijde mi šílené, jak rychle mi tady ten čas utíka. Ani se mi nechce veřit, že už je to více než 3 měsíce a více než jednu třetinu svého pobytu už mám za sebou.

  

Když jsem přiletěl, tak jsem věděl, že Amerika je obrovská země, ale myslím si, že je to něco, co si člověk nepředstaví dokud to nezažije. Přibližně před měsícem mě můj "host" bratr vzal na šestidenní výlet po východni Americe. Vyrazili jsme z LaCrosse, IN, přímo k Niagárským vodopádům. Předtím, než jsme vyrazili, jsem si o Niagárských vodopádech hodně přečetl a viděl několik videí. Je to nádherné místo. Jedna věc je vidět Niagáry na fotce nebo videu, a druhá věc je vidět je naživo. Zaplatili jsme si i vstup do tunelu pod samotnými vodopády. Bylo to nádherné. Z města Niagara Falls jsme se vydali do Bostonu. Město jako je Boston jsem v životě neviděl. Velmi těžko se mi to popisuje, ale celé město je protkáno americkou historií, která na vás promlouvá téměr na každém kroku. Náš vylet do Bostonu byl o to lepší, že zde nebyli téměr žádní turisté. Z Bostonu jsme se následně přesunuli do národního parku Acadia v Mainu. Acadia National Park byl take velmi nádherný, je to jednoznačně jedno z nejhezčích míst, které jsem zatím v Americe viděl. Poté jsme se vydali do Montrealu. Montreal by bylo krásné město, kdyby zrovna nebyla každá druhá ulice rozkopaná a všechno se zrovna neopravovalo. Z Montrealu jsme se večer přesunuli do Ottawy. Ubytovali jsme se v hostelu, který je v budově bývalého vězení. Dům je velmi hezky opravený a je to zajímavý zážitek. Hosté si mohou zaplatit za celu pro jednoho. Když píšu celu, opravdu myslím skutečnou celu. Malá místnost pro jednoho, avšak plně elektrizovaná a upravená dnešním požadavkům. My jsme měli pokoj pro dva, my jsme v cele nespali. Následující den jsme se brzo ráno vydali do místního turistického centra, abychom si zarezervovali lístky do kanadského parlamentu. Budova parlamentu byla obrovská a velmi zajímavá. Po prohlídce jsme se přesunuli zpět do LaCrosse a hned brzy ráno do školy. Celý výlet byl úžasny. Určitě by se na každém místě dalo strávit více času, než jeden den, ale my jsme to vzali rychleji, abychom toho více viděli.

V sobotu jsme se byli podívat na fotbalový zapas Notre Dame proti Florida State University. Vidět americký fotbal, byla jedna z věcí, kterou jsem chtěl určitě zažít. Jelikož se v LaCrosse fotbal nehraje, hledali jsme jiný zápas. Školni sezóna už je u konce, takže jsem byl smířeny s tím, že fotbal asi neuvidím, když mi muj host bratr Justin oznámil, že dostal dva lístky na tento zápas. Byl to neuvěřitelný zážitek. Notre Dame je hodnocena jako 3. nejlepší škola v americkém fotbalu. Stadion byl narvaný k prasknutí, komentátoři říkali, že zde bylo přibližně 80 000 fanoušků.

Posílám několik fotek jak ze školy, tak i s host rodinou, z výletu a zmíněného fotbalového zápasu.

S pozdravem,
Matyáš, Indiana

© 1999 - 2019 STUDYLINE s.r.o.